Knihy, které nás osloví, pohladí, naladí. 

knihovna.jpg

Poppy

Příběh lásky a odpuštění

Barbara Larriva

poppy.jpg

Tuto knížku jsem dala holčičce, která od nás po 5 letech odcházela z pěstounské péče. Odcházela ne zrovna v láskyplných energiích.... protože potřebovala najít sama sebe a já ji dala svobodu. Knížku přijala se slovy, že takovou ,,pí.ovinu" číst nebude. 

Uplynuly 2 roky a od holčičky mi přišla nádherná slova lásky... Že knížku našla, začetla se a nemohla se odtrhnout. 

Opravdu, ta knížka ze začátku MŮŽE připomínat brak. Ale jak se začtete, pohladí vás. Když jsem se začetla já poprvé, myslela jsem si, že ji odložím. Vydržela jsem a pak jsem ji hltala.

Rozhodla jsem se, že ji dám dárkem k mému 10. výročí masírování v Brně všem mým ,,skalním" klientům, kteří ke mně chodí již více jak 8-9 let. Proto je těchto knížek na fotce taková hromada. smíích 

A popis knihy? Cituji: ,,Poppy vás potěší i dojme zároveň. Je to kniha se silným terapeutickým poselstvím lásky a odpuštění. Nesmíš zahořknout. MINULOST ZMĚNIT NEMŮŽEŠ, ALE MŮŽEŠ NAPRAVIT PŘÍTOMNOST. "

A přesto říci životu ano.

Viktor. E. Frankl

frankl-mensi.jpg

V dnešní době plné strachů, esoterických bludů, zahlceném internetu zaručenými rady, problémů s výchovou, dětstvím, Bohem, ďáblem, institucemi, vládou, lidmi a prostě doplněte si sami....je tato knížka balzámem na Duši. A!!!!!! Píše to člověk, psycholog, který žil v koncentračním táboře. A proč tuto knížku miluji? Protože popisuje, jak vnímá celou situaci BEZ zlosti, svádění viny na druhé, případně sebelítosti. Popisuje svoje pocity s láskou a porozuměním. Tyto pocity jsou shodné s pocity týraného dítěte, nebo ženy. Vím, o čem mluvím. Je mi velmi blízký, připadne mi, že používal moje slova. Ovšem. On se narodil první. (smíích) 

Tato knížka vám uleví a naladí vás na něco, co vám pomůže více, než jen beznaděj... Naladí vás na vlastní vnitřní sílu...radost. Pochopíte, o čem je SVOBODA.  

Světlo na konci tunelu.

Elisabeth Kubler - Rossová

svetlo-na-konci-tunelu.jpg

 

S touto knihou jsem se setkala při zaškolování na doprovázení umírajících v Hospicu v roce 2014. Díky mé přítelkyni Ivě Valentové. Paradoxně, ač se to na první pohled nezdá, je to úžasná kniha o tom, jak žít. 

Tuto knihu napsala lékařka, která svůj život zasvětila umírajícím lidem. Sama začínala jako skeptik, umírala jako šťastná bytost, která svou praxí lékařky pochopila, že existuje něco víc... Zjistila, že deprese je vlastně hluboký smutek, zoufalství...a tudíž by neměla být dána do škatulky psychiatrických diagnóz. Protože je nemocná Duše. 

DOPORUČUJI VELICE!!!!! Nedá se napsat, jak moudrá ta kniha je. Dá se pouze přečíst a udělat si svůj názor. 

Vsevjednom.cz